Náměstí Práce
Rostoucí továrna z červených cihel si ve Zlíně vyžádala nejen přísun pracovníků a jejich ubytování v baťovských domcích na svazích města, ale také budovy občanské vybavenosti. Internáty pro mládež, školy, nové kino i administrativní budova č. 21 přesunuly městský život východně od centra, k bráně továrního areálu, kudy denně procházely tisíce lidí. Náměstí pojmenované po nejdůležitější baťovské hodnotě se tak stalo centrem moderního Zlína.
Do jeho urbanistického řešení vstoupil jak František Lýdie Gahura, tak Josef Gočár, Bohuslav Fuchs, Emanuel Hruška nebo Vladimír Karfík. Řada jejich návrhů sice nebyla realizována, i tak ale vznikl veřejný prostor, kde byl promyšlen a využit každý metr. Přímo naproti tovární bráně se tyčí funkcionalistický Obchodní dům, na který šikmo navazuje menší Tržnice se službami. Volné prostranství pro trávení volného času i shromažďování při veřejných akcí uzavírá Velké kino a nad ním také Společenský dům, současně Interhotel Zlín.
Dnes je náměstí Práce od továrny odděleno silnicí, pod kterou chodce převádí podchod vystavěný v 80. letech. Přestože potřeba shromažďování při podnikových oslavách upadla, je náměstí Práce živou dopravní, společenskou i nákupní tepnou města.
Zajímavosti
Na první pohled nenápadná budova Tržnice, kterou potkáte po levé straně, jakmile vystoupáte z podchodu od továrny, patří mezi špičkové příklady toho, jak snadno adaptovatelný je zlínský skeletový systém továrních staveb. Tržnice sloužila jako prodejna obuvi a služeb, později tu byl kinosál, hrálo se divadlo, byla tu velká jídelna. Dnes je rozčleněn na menší kóje, v přízemí na obchody a restaurace se separátními vstupy, v patře pak s velkou jídelnou. Nelekněte se vizuálního smogu a běžte se podívat dovnitř.
Kam dál
- Prozkoumejte Obchodní dům, který tu vyrostl už ve 30. letech a dejte si tu něco dobrého. Z Galerie Desítka je skvělý výhled na Baťův mrakodrap i baťovskou část Zlína.
