Baťův mrakodrap
Vyhlídka z 16. etáže zlínského mrakodrapu známého také jako „Jednadvacítka“ vám pomůže pochopit, jak to ten Baťa se Zlínem vlastně myslel. Pod vámi se otevře geometricky přesný rastr továrních budov ve východní části, pečlivě promyšlená struktura škol, internátů i obytných čtvrtí všude kolem. Jezdí sem rychlovýtah a můžete si objednat i prohlídku pojízdné kanceláře.
Když v roce 1939 dokončil
architekt Vladimír Karfík stavbu sídla Baťových závodů ve Zlíně, stal se nový mrakodrap
nejvyšší administrativní budovou nejen Česka, ale také Evropy. Se 77,5 metry přeskočil například 66 metrů vysokou štíhlou věž prostějovské radnice. Takhle vysokou budovu tu do té doby nikdo neviděl. Takže i pro úředníky, kteří jí měli přiklepnout stavební povolení, to byla úplná novinka. Ne nadarmo je dnes toto vrcholné Karfíkovo dílo významnou kulturní památkou období funkcionalismu.
Karfík tehdejšího šéfa firmy Jana Antonína Baťu nejen přesvědčil, aby administrativu soustředil do jedné výškové budovy místo tří menších, ale také aby moderní sídlo firmy vybavil technologiemi na tu dobu opravdu v Československu převratnými. A protože Karfík moc dobře věděl, jak je každá vteřina pro baťovce drahá, dal si záležet na dokonalé infrastruktuře domu.
Projeďte se páternosterem
4 výtahy s průvodčími přijely nejpozději do 30 sekund od přivolání. Pro návštěvníky tu byl expresní rychlovýtah, mezi jednotlivými patry se mohli zaměstnanci přepravovat také do dnešní doby funkčním páternosterem. Mrakodrap byl vybaven dálnopisem, speciálním výtahem pro listiny a dopisy nebo shozem na papír, který sběr nakládal přímo na nákladní auto, aby ho odvezlo do kartonážky k dalšímu zpracování.
Zajímavosti
Dnes si řadu těchto vymožeností můžete prohlédnout přímo ve správní budově č. 21, která slouží jako sídlo Krajského i Finančního úřadu Zlínského kraje. Svezete se
rychlovýtahem, na
terase v 16. etáži si dáte kávu a poznáte z výšky tovární areál i obytné čtvrti. Vyzkoušet můžete také dalekohledy, které jsou typově stejné jako na amerických mrakodrapech. V 8. etáži prozkoumáte
ředitelské patro, které má původní vzhled a nachází se zde expozice o historii firmy Baťa a satelitních městech (tzv.
„malé Zlíny“ ). V přízemí je umístěna
expozice s ukázkami původního strojního vybavení, replikami nábytku z ohýbaných ocelových trubek a
unikátní pojízdná kancelář Jana Antonína Bati ve výtahu.
Kam dál
- Jestli vás Baťův mrakodrap nadchl, určitě byste neměli minout ani expozici Princip Baťa v Muzeu jihovýchodní Moravy nebo Památník Tomáše Bati přezdívaný „zářící krystal“.
- Zatoulejte se do baťovského továrního areálu se zákoutími jako z 30. let. Ve zrekonstruovaných budovách běží výroba (nejen bot) dodnes. Rostou zde bistra, kavárny a obchůdky s úžasnou atmosférou.
- v Infopointu baťovského bydlení zjistěte, kam si u Baťů zapisovali kde kdo bydlí nebo jak se žilo v baťovských domcích.
