Baťa region

Gahurův prospekt

Gahurův prospekt, nebo spíš současné Náměstí TGM, byl navržen jako zelená kompoziční osa městského centra, kterou lemovaly internáty a školy. Jeho účel byl prostý –⁠ měl sloužit k odpočinku a setkávání pracovníků z továrny, která vyrostla jen pár desítek metrů odtud. Gahura, který se skvěle orientoval v problematice plánovaných měst a funkcionalistické architektury, jej navrhl jako zelený pás, který měl ve své horní části volně přecházet v les a v části spodní, blíže k městu, zase navazovat na městské parky Zlína.

Když v roce 1932 zemřel při letecké havárii Tomáš Baťa, navrhl Gahura v horní části prospektu také vzdušný a odlehčený Památník, který symbolicky korunoval celé prostranství. Přes dílčí úpravy v průběhu 70. let zůstalo zelené srdce moderního Zlína zachováno prakticky ve své původní formě, zatímco Památník utrpěl nevhodnými přístavbami z roku 1954.

Dnes patří Gahurův prospekt s Památníkem k nejelegantnějším částem města Zlína. Památník se dočkal vzkříšení a očištění od nevhodných vnitřních i vnějších dostaveb, Gahurův prospekt hravě, lehce a jednoduše upravila Jitka Ressová, Jan Pavézka a Hana Maršíková. Bílé betonové pěšiny s podezdívkami k sezení zahloubili mezi travnaté plochy, které svými oblinami lákají k usednutí nebo k malému poleženíčku. Při pohledu z města byste ani neřekli, že prostor nějaké pěšinky dělí. Ty jsou přitom důležitou spojnicí mezi nově opraveným Obchodním domem a budovami Evy Jiřičné, ve kterých sídlí Univerzita Tomáše Bati a Kongresové centrum, a které stojí na místě bývalých Masarykových škol.

I dnes je tak „Gahuráč“ místem, kde se přes den sluní desítky studentů, kde se lidé zastavují s dětmi nebo posedávají na zpevněných zídkách cestiček, aby si odpočinuli cestou z nákupu. František Lýdie Gahura by byl na jeho dnešní podobu pyšný.