Baťova nedokončená železnice
Podhůřím Vizovických vrchů měla kdysi vést železnice, která by spojila Vizovice s Valašskou Polankou. Vlaky tudy sice nikdy neprojely, v krajině však zůstaly železniční náspy, tunely a mosty, po kterých se dnes jezdí na kole nebo chodí na túry. V krajině je poznáte na první pohled.
S rozvojem své obuvnické firmy přemýšlel Tomáš Baťa také o logistice, která by propojila Zlín se zbytkem světa. Součástí propracovaného systému vodních, silničních i leteckých tras měla být železnice, která měla propojit Zlín s Horní Lidčí a odtud dále s vlakovou dopravou na Slovensku. Tato dráha se začala stavět v roce 1934, nebyla však nikdy dokončena. Na její trase jsou dodnes patrné železniční náspy, těleso samotné trati, podjezdy a tunely. Vy se tudy můžete projet na kole a obdivovat malé valašské vesničky pod vámi.
Baťova nedokončená železnice začíná u vizovického nádraží, podél hlavní silnice vedoucí na Vsetín se travnatým náspem táhne až do Jasenné, kde zahýbá směrem na vesničku Ublo. Tady je trať zpevněná asfaltem. Vede nad vtipně pojmenovaným tunelem Ublanka, aby se dál změnila opět v travnatý násep se stoupáním 17,5 ‰. Právě výškové rozdíly byly jedním z největších problémů chystané trati. Její výstavba byla ukončena v roce 1951, a přestože se v pozdějších letech párkrát uvažovalo, nebyla nikdy dostavěna. Zlínské napojení na Púchov a Slovensko tak zůstává nevyřešeno.
Zajímavosti
Tomáš Baťa nebyl spokojen s výběrem města Zlína jako základny pro své podnikání.
„Náš závod jest nevhodně položen. Volba padla na Zlín v mých jinošských letech, kdy jsem ještě nevěděl, co chci dělati. Zlínu schází všechny podmínky, které velký závod, jaký mám na mysli, ku svému životu potřebuje.“ Tomáš Baťa
Právě proto se snažil rozvíjet leteckou, drážní i silniční dopravu nejen v regionu, ale i s myšlenkou napojení na celostátní i celoevropskou dopravní síť. Řadu myšlenek po jeho úmrtí v roce 1932 rozvinul jeho bratr Jan Antonín Baťa, velké plány však přerušila druhá světová válka.
