Malé Zlíny v Česku: Baťova města po celé republice
Obrovský rozmach obuvnické výroby a celého systému řízení ve Zlíně vedl Tomáše a Jana Antonína Baťovy před druhou světovou válku k rozšiřování výroby také do dalších měst. Nešlo ale jen o to postavit fabriku a k ní koleje. Na Moravě, v Čechách, na Slovensku a později i na všech ostatních kontinentech začaly růst „Malé Zlíny“. Přinášely práci, moderní bydlení i úplně nové pojetí vzdělávání, zaměstnání a života. Po smrti bratra Tomáše se o výstavbu zasloužil Jan Antonín Baťa. Mnohé z nich dodnes na první pohled rozeznáte od jiných měst. Kam se vypravit za „Malými Zlíny“?
Malé Zlíny v Československu
Otrokovice – Baťovy pomocné závody
Jen pár kilometrů od Zlína, na páteřní trati železnice spojující Prahu s Budapeští, začala v roce 1930 růst nová čtrvť pod taktovkou Jana Antonína Bati. Vznikly tady Baťovy pomocné závody, které se zabývaly zpracováním kůže a ostatními přípravnými pracemi, které byly pro obuvnictví nezbytné. Dlouhou dobu neslo městečko jméno Baťov, a je také místem, kde tragicky zahynul Tomáš Baťa při leteckém neštěstí.
Přečtěte si víc o technických zázracích a baťovské historii Otrokovic. Projděte se Otrokovicemi se stezkou Zlínského architektonického manuálu.
Napajedla – první zpracování plastů v Československu
Původně se v Napajedlích vyráběly plynové masky, technické gumy nebo igelitové pláštěnky. O něco později baťovské chemické továrny prosluly výrobou hraček pod značkou Fatra Napajedla, kterým vdechla život designérka Libuše Niklová.
Přečtěte si víc o tom, jak to bylo s buvolem, žirafou a modrým slonem v Napajedlích.
Jak poznat „Malé Zlíny“:
- na mapě se vyznačuje geometrickou uspořádaností a oddělenou částí pro továrnu a pro bydlení,
- továrny jsou postavené z červených cihel s kulatým betonovým sloupovím o rozteči 6,15 m mezi sloupy,
- bydlení zajišťují cihlové jednodomky, půldomky nebo čtvrtdomky,
- součástí čtvrti je společenský dům, kino, obchodní dům nebo sportoviště,
- některá z ulic nebo náměstí se jmenuje po Janu Antonínovi nebo Tomáši Baťových.
Sezimovo Ústí (Velký Dvůr) – strojírenské závody na jihu Čech
Strojírenskou výrobu Jan Antonín Baťa situoval do Sezimova Ústí v roce 1939. Strojírenský závod a přilehlá dělnická kolonie měla sloužit 10 000 obyvatel. Podobně jako u jiných „Malých Zlínů“ na mapě baťovskou část Sezimova Ústí poznáte hravě – průmyslovou část dělí silnice od části obytné a obslužné. Vše je přísně geometrické a pečlivě promyšlené. Plánovanou architekturu zastupuje především Náměstí Tomáše Bati s parkem, školami a obchody.
Třebíč (Borovina) – továrny na boty na okraji historického města
V letech 1935–1940 vybudoval Jan Antonín obuvnické závody také v historické Třebíči. Díky dostatku pracovní síly i dobré dopravní dostupnosti do zbytku Česka, tu vyrostla tovární čtvrť, která využívala poznatky zlínské tovární architektury, systému výroby i bydlení. Řada zlínských pracovníků se sem také přestěhovala, aby vedla nově vzniklé dílny. V areálu se dodnes vyrábí boty nebo punčochy, najdete tu ale také mateřskou školu, nové bydlení v revitalizovaných baťovských továrnách nebo Ekotechnické centrum Alternátor.
Zruč nad Sázavou – moderní továrna v nejisté době
Strategickou polohu pro své nové závody zvolil Jan Antonín Baťa v městečku Zruč nad Sázavou. Těsně před válkou totiž Zruč ležela v srdci Československa, takže se nezdála tolik ohrožena německou rozpínavostí. Se stavbou továrny na botu se tu začalo v roce 1939. Její stopy dnes krásně mapuje portál batovskazruc.cz
Malé Zlíny ve světě
Další baťovské satelity vznikly ve slovenských městech Partizánské, Svit, Nové Zámky nebo Bošany. Souběžně s nimi ale vyrostly první Malé Zlíny ve francouzském Hellcourtu, v jadranském Vukovaru, indiské Kalkatě nebo kanadské Batawě. Všechny rostly podle stejného vzoru a se stejnými zásadami – společně pracovat, individuálně žít. Už v Česku byl baťovský systém výroby a bydlení ve 30. letech nečím supermoderním. V Indii, Maďarsku nebo Chorvatsku to pak byl doslova blesk z čistého nebe.
Kam dál
- Malé Zlíny na webu Batastory.
- Malé Zlíny na webu Starý Zlín.
