Baťa region

Vavrečkova vila a restaurace La Villa Zlín

Ředitelskou vilu Hugo Vavrečky najdete ukrytou v klidné části Zlína mezi Jižními Svahy a Mladcovou. Charakterizuje ji nádherná architektura v duchu kotěrovské moderny, rozlehlá zahrada a dnes i skvělá gastronomie restaurace La Villa oceněné jednou z prvních mimopražských michelinských hvězd v Česku.

Stejně jako jiné ředitelské vily baťovských spolupracovníků, je i vila Hugo Vavrečky unikátní svou architekturou, charakterem i umístěním. Vila usazená uprostřed nádherné zahrady blízko lesa se stala domovem diplomata, politika, novináře a ředitele baťovských závodů. U Bati zastával Vavrečka jeden z nejvyšších postů a stal se tak jednou z hlavních osobností baťovské historie Zlína.

Diplomat, ministr a ředitel Hugo Vavrečka

Hugo Vavrečka se narodil v roce 1880 ve Slezské Ostravě. Po studiích elektrotechniky se věnoval žurnalistice, psal humorné povídky a fejetony a jako válečný dopisovatel působil i na Balkáně. Během první republiky zastával významné diplomatické funkce, byl československým vyslancem v Budapešti i ve Vídni. V roce 1932 nastoupil do vedení firmy Baťa, kde jako ředitel řídil ekonomické a diplomatické vztahy, a výrazně se podílel na její zahraniční expanzi. Krátce v roce 1938 byl ministrem propagandy ve vládě ČSR.

Po válce a po únorovém převratu čelil perzekuci ze strany komunistického režimu a poslední roky života strávil v rodinném prostředí své dcery. A mimo jiné byl také dědečkem Václava a Ivana M. Havlových, kteří trávili prázdniny v rodinné vile Na Strážích ve Zlíně.

Vavrečka měl pověst klidného stratéga se smyslem pro ironii a sám říkával, že diplomat bez humoru je nebezpečný. Jeho zlínská vila tuto povahu dobře odrážela – nebyla okázalá, ale promyšlená, racionální a soustředěná. I po válce, kdy byl umlčen jako „buržoazní intelektuál“, zůstal až do konce života aktivním pozorovatelem světa, protože věřil, že nejhorší formou zániku je intelektuální nečinnost.

Kotěrovská inspirace 

Hugo Vavrečka s rodinou bydlel ve Zlíně od roku 1941. Návrh rodinné vily ve svažitém terénu místní části Mokrá svěřil Vladimíru Karfíkovi, kolegovi ze Stavebního oddělení firmy Baťa. Podobu vily ovlivnily práce Jana Kotěry ale i vlastní vize stavebníka. Na sousední parcele pak vyrostla vila Josefa Hlavničky, dalšího z ředitelů baťových závodů, a oba pozemky propojoval chodníček svědčící o blízkém vztahu obou rodin.

Architektonicky vila spojuje prvky pozdní funkcionalistické estetiky s vlivy moderny Jana Kotěry, které si stavebník původně přál. I když výsledné dílo spíše reprezentuje robustní funkcionalistický styl 40. let než čistý kotěrovský výraz, zůstává výjimečným příkladem individuality v rámci baťovské vilové výstavby.

Vila v přízemí zahrnovala prostornou vstupní halu, hlavní společenskou místnost s variabilními úrovněmi podlahy a přístupem na terasu, zatímco patro nabízelo dostatek soukromí pro osobní ložnice. K vile přiléhala také hospodářská a obslužná část. Fasáda vily s kamenným soklem a přetaženou šikmou střechou vytváří vizuálně vyvážený celek, který působí solidně a reprezentativně.

La Villa: michelinská restaurace ve Vavrečkově vile

Vavrečkova vila byla po roce 1946 znárodněna, sídlil tu dětský domov, školská zařízení i administrativa. V roce 2015 začala rekonstrukce, kterou noví majitelé, rodina Varmužova, svěřili architektu Josefu Pleskotovi. Z hospodářské části se stala kuchyně a přípravna, vila se rozrostla o zimní zahradu a od roku 2017 vítá hosty coby vyhlášená restaurace La Villa. O to vyhlášenější, že v roce 2025 získala jako jeden z prvních mimopražských podniků michelinskou hvězdu.

Restaurace La Villa dnes zve na obědy v zimní zahradě, večeře v atmosféře první republiky, francouzskou zážitkovou kuchyni a lokální suroviny dokonale propojené s kuchařským uměním šéfkuchaře Júlia Löfflera.