Čiperova vila ve Zlíně
Novým životem ožívá Čiperova vila ve zlínské čtvrti Burešov. Ředitelská vila navržená Vladimírem Karfíkem se stává novým kulturním centrem, kam se můžete přijít podívat nejen na výraznou architekturu a původní dispozice a interiéry, ale také sem přijít na workshop nebo za kulturou.
Dominik Čipera: druhý muž po Baťovi
Dominik Čipera (1893–1963) patřil k nejsilnějším osobnostem Baťova světa. Do Zlína přišel díky manželce Boženě Klausové, neteři Tomáše Bati, který byl zároveň jejím poručníkem. Zatímco Dominik žádal o ruku jeho neteře, rozpoznal Tomáš Baťa jeho talent a přijal jej jako vedoucího účtárny. Společně pak vytvořili decentralizovaný systém výroby se samosprávnými dílnami nebo účast zaměstnanců na zisku firmy, které se staly ikonickými prvky baťovského systému řízení. Později se stal také jediným prokuristou firmy, a prakticky tak druhým mužem hned po šéfovi.
Jeho zlínské působení přesahovalo čistě ekonomické řízení baťových podniků. Stal se starostou Zlína a za protektorátu působil jako ministr veřejných prací. Svou schopností orientovat se v krizových situacích i diplomaticky jednat si vysloužil respekt i mimo Baťův okruh.
Čiperova vila: modernismus v anglickém duchu
Podobně jako ostatní ředitelé, vystavěl si i Dominik Čipera ve Zlíně reprezentativní rodinné sídlo, které dodnes zrcadlí tehdejší eleganci a modernu. Autorem návrhu byl Vladimír Karfík, jedna z nejvýraznějších postav československé meziválečné architektury a autor mnoha staveb spjatých s baťovským Zlínem. U Čiperovy vily se Karfík odklání od přísného konstruktivistického stylu typického pro město a vytváří budovu, která kombinuje prvky modernismu s vlivy anglické venkovské architektury.
Ředitelské vily ve Zlíně
Ve Zlíně vznikla během 30. a 40. let řada vil pro vedoucí pracovníky firmy Baťa. Byly charakterizovány standardizací, funkcionalistickými principy a důrazem na praktičnost. Čiperova vila je však jiná: její měřítko, architektonické řešení i estetická kvalita ji řadí mezi vrcholné realizace této etapy. Karfík zde vytvořil budovu, která nejenže sloužila jako reprezentativní bydlení, ale zároveň se stala výrazným prvkem městského panoramatu – dominantou, která přesahuje pouhou funkci rezidence.
Nádhernou vilu si Čiperovi dlouho neužili. Po druhé světové válce byl Čipera nařčen z kolaboranství a vilu musel i s rodinou opustit. Předal ji proto Podpůrnému fondu národního podniku Baťa, aby sloužila dětem. Spolu s rodinou pak odešel do Prahy a odtud emigrovali do Londýna.
Proměna v kulturní centrum
Po válce byla vila zkonfiskována a po roce 1947 sloužila jako dětský domov a krizové intervenční centrum. Tento způsob využití přinesl úpravy, které však nezničily její architektonickou podstatu. Objekt byl v roce 2002 zapsán na Seznam nemovitých kulturních památek.
Po rozsáhlé rekonstrukci se dnes vila otevírá jako kulturní centrum. Najdete tu expozici o Dominiku Čiperovi i baťovském bydlení, původní interiéry a dispozice, nádhernou architekturu a eleganci, s jakou se stavělo za první republiky. Vila dnes patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžete ve Zlíně vidět.
A protože si Čiperovi přáli, aby vila sloužila dětem, chodí sem už dnes školy a školky na edukační programy vedené pracovníky Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, chystají se sympozia, workshopy a setkávání studentů i umělců a spousta dalších aktivit. Mimo to je ale vila úžasné místo na zlínské architektonické mapě, které musíte vidět.
